ONA aneb Noční můra

13. září 2014 v 15:02 | Anachíné |  Citové výlevy


Škola. Tyranie. Taky vám ta slova zní stejně?

Máme novou třídní učitelku. Je děsná. Naprosto. Ale co můžeme dělat? Půlka třídy už si na ní stěžovala, ale nijak to nepomohlo. Trošku zmírnila, ale stále jsem přesvědčená, že sedmička bude jeden z nejtěžších ročníků mého života. Ale o čem vlastně mluvím?

Vypadala dobře. Mile. Sympaticky. A pak to začalo.

1. Šprtej se, zítra je dvoustránkový test z dnešní látky
Budu stručná. První den se něco naučíme. Druhý den z toho píšeme test. WTF? Je tohle normální?

2. Šikana je normální aneb tyrani mají pré
Ano, je to tak. Bití na toaletách, zapálená učebnice, zabavená svačina, výběr "kapesného", hlína pod oblečením (občas rajče). A co na to učitelka? Ale vždyť vypadá dobře. Nic mu nechybí. Nestěžuje si. Tak se t čuně trochu ušpinilo. Modřiny? Neříkej mi, že ty žádné nemáš. Chci důkazy. Důkazy? Ten půlmetrový monokl vám nestačí?!

3. Druhá šance? Jak vtipné!
Opovažte si něco zapomenout. Žádná druhá šance. Pětka. Nebo poznámka. Neslyším. Je mi to jedno. To je moc hezké, že máte samé jedničky, ale tohle ve svých hodinách nestrpím. Domluvila jsem. Prosím? Že jste měli šanci přinést úkol příště? Měli jste šanci? Udělili vám milost? Ahahah!

4. Na někoho si zasednout? Ale drahoušku! (aneb hlupačko, jsi na řadě)
Spolužák přišel na hodinu pozdě. O dva dny později zapomněl celou češtinu. A potom do ní vrazil. Od té doby si na něj zasedla.
Každou hodinu mu koukala přes rameno, při testech, při čtení, při všem. Znervózňovala ho, ztrapňovala. Myslím si o něm své, ale bylo mi ho líto. O přestávce jsem za ní zašla a "slušně si promluvila s mou třídní učitelkou". Její reakce - arogantní smích a věta: "Nechápu o čem to mluvíš, drahoušku." Měla jsem chuť jí plivnout do ksichtu (pět minut někoho poučujete a on se vám vysměje, ach, divíte se?), hezky jí seřvat a říct jí, že MNĚ nikdo do drahoušků říkat nebude. Ale zatnula jsem zuby a odešla jsem. A přišlo to.
Teď jsem to já ztrapňovaná. Znervózňovaná. V úterý jsem při hodině měla žvýkačku. Od té doby slyším každý den: "Slečno příjmení (chápeme?), vyhoďte tu žvýkačku. Ach nemáte? Ani přilepenou na lavici? Mohu vám prohlédnout aktovku? A co za ušima? Vy jste zrovna takový ten typ.."

Dál prostě nemám sílu. Ale potřebovala jsem se vypsat. Myslím, že těch několik řádků říká všechno.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kate Kate | Web | 13. září 2014 v 21:48 | Reagovat

Tak to je teda hoodně hnusný a neférový od tý učitelky. Bože, jak může vůbec někdo takovej pracovat s dětma?! A tak nešlo by to řešit přes ředitele, nebo tak? Určitě to nějak zkoušej řešit, tohle není normální. -_- ;)

2 Mňau Mňau | Web | 14. září 2014 v 10:25 | Reagovat

Ty víš, jak ti to nezávidím, Ani. Bez urážky, že ano. Taky už mě seřvala na chodbě. Zapomněla jsem jí pozdravit.

3 Hermi Hermi | Web | 14. září 2014 v 14:04 | Reagovat

Ježiš! Já vás TAK lituji, lidi! Takovou učitelku bych nepřežila! Doteď jsem si myslela, že jsme schytali za třídního toho největšího šílence na škole. Ale takovouhle tyranii bych opravdu nepřežila!

4 Vall Vall | Web | 16. září 2014 v 20:25 | Reagovat

Co to je za učitelku?! Tak to je fakt něco! Chápu, kdyby byla přísná, ale tohle?! To je moc. Fakt, že ano.
Lituju vás :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama